Podzimní rovnodennost

Každý rok rozdělují čtyři důležité okamžiky, které jej dělí do čtvera ročních období. V roce 2005 jsou to:

Třiadvacátého září nastává podzimní rovnodennost. Pokud jste si do této chvíle neužili koupání a letní pohody, budete muset počkat na příští rok, ode dneška již budou noci delší než dny – a ještě celý čtvrtrok se budou prodlužovat. Strašná představa, bééééé !!!

Kdo za to může? Inu, naše matička Země. Nemá to, chuděra jednoduché. Představte si, že při svém oběhu kolem Slunce musí každý rok urazit asi tak 939,2 miliónu kilometrů a aby to stihla, musí udržovat průměrnou rychlost 29,8 km/s. Rychlost není stejná, mění se podle vzdálenosti od Slunce. Planety totiž kolem slunce obíhají po eliptických drahách a Slunce je v ohnisku příslušné elipsy (zopakujte si Keplerovy zákony…). Jeden oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund – nevěříteli, změřte si to. Tato doba se nazývá tropický rok. Ano, těch zhruba šest hodin je důvodem, proč je každý čtvrtý rok přestupný.

Ještě si řekněme, že bod oběžné dráhy, kdy Země je nejblíže ke Slunci se jmenuje přísluní a Země ho dosahuje počátek července; opakem je odsluní kam se Země dostává počátkem ledna (všimněte si, že ty body nejsou identické s letním či zimním slunovratem). Jak Země putuje po své dráze kolem Slunce, posouvá se hranice mezi osvětlenou a neosvětlenou částí Země. Pouze dvakrát do roka stane Slunce na obloze přesně nad rovníkem – je to kolem 21. března a 23. října – na severní polokouli nastává jarní a podzimní rovnodennost. V ty dny začíná jaro a podzim – a den je stejně dlouhý jako noc.

Pozn. skoro stejně. Třiadvacátého září 2005 Sluníčko vychází 6:50 a zapadá v 18:58 LČ, takže den je pořád ještě o 8 minut delší ...

Podzimní rovnodennost a naši předkové

Keltové prý slavili podzimní rovnodennost jako sabat Mabon či Alban Elfed (někde se píše Elved). Svátek byl počítán mezi tak zvané vedlejší sabaty. Podzimní rovnodennost je chápána jako přechodný bod mezi světlou a temnou polovinou roku; začátek období ubývání slunce. Den a noc je v rovnováze, noci bude přibývat, Přichází temné období a konec keltského roku – blíží se svátek Samain. Slunce opět vychází na skutečném východě a zapadá na skutečném západě. Teď je ale ještě čas oslavit letošní úrodu a poděkovat za ni. Bohyně je v této době nejštědřejší, proto se symbolizuje rohem hojnosti.

Chceteli vzdát úctu keltským tradicím, ozdobte si dveře malým věncem ozdobeným sušenými plody s magickým znakem – stylizovanou uvadající rostlinou.

Na stránkách Virtuálního Nemetonu se praví:

Stromem podzimní rovnodennosti a stáří, je bílý topol nebo osika s chvějícími se listy, strom těch, kteří vyrábějí štíty. Podle Pausania ho do Řecka poprvé přinesl z Epiru Hérakles (ale který?). V římské legendě si Herkules triumfálně ověnčil hlavu ratolestmi topolu poté, co v doupěti na Aventinu v Římě zabil obra Káka ('zlého'). Strana listů u jeho čela přitom zbělela sálavým žárem, který vydával. Tento mýtus se pravděpodobně týká odlišnosti listů a rituálního použití bílého a černého topolu. Černý topol byl v předhelénském Řecku pohřebním stromem zasvěceným Matce Zemi. V Plautově Casině je zmínka o věštebném používání černého topolu a stříbrné jedle, kde jedle zjevně znamená naději a topol její ztrátu podobně jako když pembrokeshireské děvče dává chlapci buďto kousek břízy jako povzbuzení, 'můžeš začít', nebo kousek lísky, nazývaný collen 'buď moudrý a nenaléhej'. Hérakles zvítězil nad smrtí, a ve starém Irsku byla 'fé', měřící tyč výrobců rakví, ze dřeva bílého topolu, snad jako připomínka duším zemřelých, že toto není konec. V mezopotamských pohřbech z třetího tisíciletí před Kristem byly nalezeny zlaté čelenky z osikových lístků.

Podzimní rovnodennost a kult Wicca

Následující řádky napsala Vlk; poví nám, jak je podzimní rovnodennost viděna očima kultu Wicca. Rovnodennost se slaví kolem 22. září. Bohyně rozdává své štědré dary a Bůh se chystá na smrt. Konají se slavnosti jako poděkování za bohatou úrodu. Oltářní ubrus a svíce by měly být červené. Kruh si můžete vyzdobit různými symboly podzimu třeba plody jeřabin, žaludy, šiškami nebo tykvemi.Též možno ozdobit oltář jablky, hruškami, broskvemi, švestkami a tak. I spousta rostlin je v květu na podzim. Překrásně vypadá i chmel.

Zkuste si složit vlastní básničku či písničku na oslavu Boha a Bohyně – tu po otevření chrámu přednesete nebo zazpívejte na jejich počest.

Doporučuji též připravit nápoj a upéct koláčky, které se podávají po uzavření chrámu, když nastává oslava a hodování. Nápojem na oslavu může být z nealkoholických nápojů například čerstvý (popřípadě kupovaný) jablečný mošt, nebo džus z plodů z ovoce, které právě dozrává. Z alkoholických nápojů je vhodné samozřejmě víno, nebo si můžete připravit bezinkové víno (stačí trocha hledání na internetu a najdete recepty, jen si vybrat), nebo si můžete připravit kořalku ořechovku, hruškovici. Také si můžete udělat takovou podzimní "bouli" jak se říká, na ni stačí ovoce, které právě dozrává, kvalitní ovocné víno, trochu vodky a třeba hruškový džus. Koláčky můžete připravit dle běžného receptu, který najdete v nějaké starší české kuchařce, též si můžete připravit jablečná povidla a posypat koláčky rozsekanými ořechy. Jsteli příznivci slané stravy, můžete si připravit koláčky ze zelí, cibule, sýra, ořechů a masa. Je dobré využít suroviny související právě s podzimem. Fantazii se meze nekladou.

Podzimní barvy... ... ptáčkům zbydou plody teplejší části roku
 

zpět na Rok na planetě Zemi

Zpět k Mostu ?

JL, Vlk