Letošní doba masopustu končí 9.února Popeleční středou a po ní nastává doba pokání a postní. Podle Bible odešel Ježíš po křtu v Jordánu do pouště a zde se po 40 dnů připravoval postem a modlitbou na ohlašování Božího království. Proto předvelikonoční půst trvá čtyřicet dní.
Život našich předků provázely různé církevní obřady a svátky, které byly mnohdy spojeny s půstem. Zachovávaly se přísně, to však neznamenalo, že by se nejedlo vůbec. Pouze se nepřipravovala a nejedla po celou dobu půstu masitá jídla a nepoužívalo se vepřové sádlo ani jiný živočišný tuk. Přísný půst se zachovával také před vánocemi v adventě, o vigíliích a o Suchých dnech, které se jmenují podle toho, že se jedl jen suchý chléb a něco ovoce. Tyto dny byly rozděleny na čtyři roční doby a držely se na počátku každého čtvrtletí. Dále se dodržovaly pravidelné posty každou středu i pátek, později také o sobotách.
Posty dlouhodobé svým významem i délkou měnily zvyklosti i dění v kuchyni. Půst zdrženlivosti tj. bezmasý však zvláště na chudém venkově nebyl nějak výjimečně dodržován, protože maso se ve všední den vůbec nejedlo. Takže si hospodyně dala pozor, aby nemastila sádlem, pokud jej vůbec měla.
"V postní čas, který středou Popeleční počínal, přestaly veškeré veřejné zábavy a radovánky. Po klekání modlili se ve všech domech růženec. Ženské pak večer přadly doma, zpívajíce postní písně, světskou nějakou píseň zazpívati pokládali za hřích."
"Velikonoční půst sa držél najvěc ve středu, v pátek a v sobotu, nekeří ani po celý půst s robů nespali. Matůšój dědáček si zakúřili na fašank (masopust) poslední cigaretu a na novo si zabáňali až po Glorija na Bílú sobotu. Ani sa nepilo. Nekerý sa potem na Velkú noc zryl jak prasa."
"O Popeleční středě, Zeleném čtvrtku, Velkém pátku, Bílé sobotě a v sobotu před Svatodušními svátky se snažil lid vůbec nemastiti. Posty bývaly tak přísné, že se i nádobí vyneslo na hůru a užívalo se nádobí, na něž živočišné omastky nikdy nekáply. Vařilo se v hliněných nádobách a kovové lžíce se vyměňovaly za dřevěné."
Když se v tuto dobu jídlo mastilo, tak jedině olejem konopným, který však dosti zapáchal. Lepšího oleje lněného, makového, ze švestkových pecek nebo i z bukvic měl jen málokdo. Typickým postním jídlem byl hrách a z něj uvařená pučálka nebo pálenec. Byl to hrách předem naklíčený a potom na oleji rychle opražený a dochucený cukrem nebo solí. Druhá postní velikonoční neděle se nazývala také Pražná to hospodyně pražila obilná zrnka a jídlo se jmenovalo pražma. Nejčastějším postním jídlem bývaly také polévky, typicky postní byla kyselice. Hospodyně vařila i kaše, a to měla na vybranou buď pohankovou nebo krupicovou. Další jídla mohla být i moučná: nudle, taštičky a noky.
"Po celej půst jsme mívali ráno syrový kyselí zelí a kousek chleba, večer vařený zelí a kousek chleba. Někdy večer jsme mívali čočku a někdy nám navařili hrušek a sušených jablek. V nedělu to byly polívka a koláče, v poledne malý dolečky čerstvý a večer to byly hrubý dolky vod soboty."
Postní jídelníček byl vlastně velmi zdravý, protože na stůl přicházelo syrové kysané zelí, luštěniny a dostupná zelenina. Tato změna byla docela vítaná, protože přicházela po zabijačkách, kdy tělo bylo přemaštěno jitrnicemi, ovarem, pečeným bůčkem a sádlem se škvarkama….prostě co prasátko dalo.
Čas předvelikonoční končil největším půstem na Velký pátek, který byl součástí velkého pokání za celý rok.
"Na ten deň každé, e ten névečí spoščenec, keré celé rok nende do kostela, de do kostela libat křížek."
Na Velký pátek se někde vůbec nevařilo a když, tak to byla polévka s chlebem nebo brambory s mlékem.
"Na Velkej pátek se nemá chleba píct ani ohňa rozdělávat ani zem orat, že když Syn Boží zemřél, že se nemé zemijó hébat, že má všecko bejt klidný. Že i každej červík je smutnej, že má i člověk do kostela jít."
Na Bílou sobotu se pekla "hlavička", jinak též nadívání, babička, baba, svítek... A to už se nešetřilo masem a slaninou, vejci ani bylinkami. Přidávala se sekaná kopřiva a aromatický openec. Hlavičky se napeklo třeba několik pekáčů a jedla se potom studená celé svátky. Dalším starodávným pokrmem bylo ušelo, jež mělo ochránit před uřknutím a před nemocí. Do ušela se dávalo dost vajec, uzeného masa, tuku a zelených bylin.
Ale to už se dostáváme k době a obřadům Velikonoc a o těch si na těchto stránkách budete moci přečíst několik zajímavostí před Květnou nedělí, která letos připadá na 27. března.
V textu bylo použito citací z knih:
zpět na stránky Rok na planetě Zemi