Zrod a smrt hvězdy

Nad podstatou hvězd si lidé lámou hlavu už tisíce let, ale rozumět jim začali až v posledních staletích. Hvězdy mám mohou připadat jako vzdálené světelné body, se kterými se nic neděje. To však není zdaleka pravda, naopak, když se o hvězdách dozvíme více, budeme zřejmě rádi, že jsou tak daleko.

Kdyby existovala vesmírná kuchařka, recept na přípravu hvězdy by zřejmě zněl následovně.

Vezměte obrovské množství plynů, převážně vodíku. Důkladně promíchejte s malým množstvím jiného prvku, například uhlíku a kyslíku. Nechejte gravitací směs stmelit dohromady do velké rotující koule. Rotující kouli stlačte natolik, aby teplota v jejím středu dosahovala asi 10 milionů stupňů a začne probíhat termonukleární reakce. Hvězda je hotová.

Vypadá to dost jednoduše, ale kdybychom byli nebeským kuchařem, na výsledek svého snažení bychom museli čekat velmi dlouho.. Hvězda se může rodit i milióny let!

Přísady na hvězdu najdeme po celém vesmíru. V naší galaxii vidíme obrovské mraky plynů a prachu. Než se však začne tvořit hvězda, něco musí rozvířit prach, aby se částečky začaly seskupovat. Roli „míchadla“ může sehrát například nárazová vlna z nedaleké explodující hvězdy. V tom případě převládne gravitace a každý shluk přitahuje víc a víc plynů a prachu. Čím víc hmoty se nahromadí, tím větší gravitační silou působí shluk na okolí. Plyny se stlačují a jejich teplota roste. Nakonec jsou tak horké, že uprostřed objektu začne probíhat termonukleární reakce.

Okamžikem vzplanutí nukleární reakce hvězda vyhraje první bitvu zápasu s gravitací. Energie proudící od středu směrem ven, která způsobuje, že hvězda září, vyvažuje gravitační síly směřující dovnitř. Aby gravitace nezvítězila, musí hvězda v nukleární reakci spotřebovat každou sekundu miliony tun hmoty. Jak se hvězda „zapálí“, odvrhne od sebe značnou část oblaku plynů a prachu, ze kterého vznikla a ze kterého se zatím vytvořily obíhající planety.

Co se vlastně děje v jádru hvězdy? Ve středu hvězdy se všechny atomy vodíku chaoticky pohybují ohromnými rychlostmi. Při kolizi atomů dochází ke slučování jejich jader. Na vznik atomu hélia je třeba 4 atomy vodíku. Během slučování se uvolňuje určité množství energie. Tento proces nazýváme jádrová fúze a právě díky ní hvězda září.

Malá hvězda, menší než naše Slunce, vyhořívá pomalu a rovnoměrně a mění vodík na hélium. Nakonec však hvězda spotřebuje všechen vodík v jádru. V tom okamžiku zvítězí gravitace, která začne stlačovat hélium. Střed hvězdy se tím zahřívá víc a víc. U hvězdy velikosti Slunce to vede k zapálení héliového jádra a jeho přeměně na uhlík a kyslík.

Hvězda se nafoukne do podoby červeného veleobra a stane se nestabilní. Ke konci života odvrhne vnější vrstvy do vesmíru a vytvoří kosmický plynný prstenec. Tak vznikne tzv. planetární mlhovina. Mrtvé jádro hvězdy pomalu chladne. Jedná se o velmi podivnou mrtvou hvězdu zvanou „bílý trpaslík“. Gravitace ji stlačí natolik, že jediná lžička hmoty bílého trpaslíka by vážila tolik jako slon.


VEZA

Zpět k Mostu ?